Aktuality v ochraně cukrovky – mladé rostlinky řepy a škůdci
12. květen 2006

S ohledem na pozdní setí cukrovky je mnoho porostů v citlivé fázi vývoje a může být vystaveno silné tlaku a poškození některými škůdci, kteří naopak v důsledku teplého počasí jsou aktivní. Zvláště jsou ohroženy porosty cukrovky mořené carbofuanem.  Níže uvedené informace nejsou vyčerpávající o všech škodlivých organismech ohrožujících mladé rostliny cukrovky, vybíráme v současnosti potenciálně nejškodlivější ! V posledních jsme zaznamenali silné výskyty mšice makové (Znojemsko). Při této příležitosti je nutné zmínit i mšici broskvoňovou jako nejvýznamnějšího vektora virů řepy. Květilka řepná může být aktivní díky teplému počasí a bude klást na mladé rostliny řepy, může potenciálně škodit více než v předchozích letech. Žír zřejmě brouků – rýhonosců aj. – byl na děložních a prvních pravých listech zaznamenán na Opavsku a Olomoucku.

Mšice maková (Aphis fabae Scop.) je  vážným škůdcem cukrovky a škodí především přímým sáním na listech a částečně jako vektor viru žloutenky řepy. Mšice méně efektivně přenáší další virus mírného žloutnutí řepy. Černé mšice makové napadají především srdéčkové listy rostlin, kde vlivem sání působí jejich zkadeření a svinování dovnitř (obr. 1). Na napadených listech se vytvářejí velmi početné kolonie bezkřídlých živorodých mšic, které intenzivním sáním mohou působit až odumření některých listů v srdéčku. K přeletu dochází koncem května až počátkem června a živorodé okřídlené samičky zakládají kolonie bezkřídlých živorodých mšic. Intenzita růstu kolonií je v závislosti na průběhu počasí a obvykle vrcholí v polovině července. Z hlediska ochrany cukrovky je uplatňována především chemická ochrana – účinné moření insekticidy (zvláště imidacloprid), popřípadě aplikace insekticidů postřikem po ukončení přeletu ze zimních hostitelů (organofosfáty, karbamáty, pyretroidy). Citlivost k napadení  mšicí makovou a škodlivost je největší v raných růstových fázích asi do fáze 12 až 16 pravých listů.

Obr. 1  Sání mšice  makové na srdečkových listech cukrovky

Mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulzer) je velmi efektivním přenašečem viru žloutenky řepy, viru mírného žloutnutí řepy i virové mozaiky. Asi v polovině května se vytvářejí okřídlené samičky, které přelétají na cukrovku a další bylinné hostitele. Okřídlená mšice broskvoňová má delší období vyhledávacího letu, než dojde k vykladení larev, přičemž na zastávkách v průběhu letu sáním přenáší efektivně virové částice. Mšice nemá takový sklon  k tvorbě četných kolonií jako mšice maková a je nutné ji spíše hledat jako individuální jedince na rubu starších listů cukrovky. Z hlediska chemické ochrany jsou uplatňovány vedle moření (zvl. imidacloprid) postřiky  organofosfáty, karbamáty či pyretroidy. 
Květilka řepná (Pegomya hyoscyami Panz.) – škodí larvy žírem a v oblasti mezofylu listů a tvorbou podkopěnek na listech. Na spodní straně listů jsou zprvu viditelná drobná bělavá vajíčka (obr. 2).  Vajíčka jsou kladena od dubna do počátku června s vrcholem náletu koncem května. Líhnutí larev z vajíček trvá 4 až 5 dní a samička může vyklást až 300 vajíček.  Larvy se okamžitě po vylíhnutí zavrtávají do mezofylu listu, kde zpočátku vykusují tenké chodbičky a postupně se vytváří plošná mina – podkopěnka.  Žír trvá asi 10 – 15 dní a poté dospělá larva vypadné z plošné miny. Škodlivost je výrazně ovlivněna průběhem počasí. Za suchého počasí se z vajíček nemusí vůbec vyvinout larvy a vajíčka zaschnou. Z ochranných opatření se využívá chemické ochrany postřikem insekticidy na bázi organofosfátů, karbamátů  či pyretroidů. Ochrana je indikována dle počtu vajíček na listech v závislosti na růstové fázi cukrovky. Sledování se provádí od děložních do 6 pravých listů. Po této fázi již květilka nepůsobí vážné škody.

Obr. 2 Vajíčka květilky řepné na listu cukrovky

Požerky na listech cukrovky (obr. 3) – může působit rýhonosec řepný (Bothynoderes punctiventris Germ.), popř. i další druhy brouků. Dospělý brouk je  10-16 mm velký, se silným noscem, má silná lomená tykadla, blanitá křídla a může létat. Tělo je černé s různě zbarvenými šupinkami na povrchu, často splývá s půdou.  
Další brouci na cukrovce - na cukrovce mohou příležitostně škodit žírem na listech další brouci ze skupiny nosatců například  dlouháč plevelový (Tanymecus palliatus Fabr.), lalokonosec libečkový (Otiorrhynchus ligustici L.), listopas čárkovaný (Sitona lineatus L.) a další druhy. Ochrana porostů cukrovky je možná aplikací insekticidů (organofosfáty, karbamáty, pyretroidy) v době výskytu brouků v porostech a patrného žíru na rostlinách.

Obr. 3 Žír brouků na mladé rostlině cukrovky

Tab. 1 Hlavní škůdci mladých rostlin řepy a možnosti ochrany

Text a foto:
Ing. Vít Bittner
DANISCO SEED ČR
vit.bittner@seznam.cz
tel. 602411702

Aktuality v ochraně cukrovky č. 2
30. květen 2006

Cukrovka vývojově velmi pokročila. Existuje mnoho porostů ve fázi 10-12 pravých listů, které budou brzy zapojeny. Naproti tomu je řada ve fázi 4-6 pravých listů. Z hlediska odplevelení lze řadu porostů uzavřít po 2 aplikacích, v případě potřeby zvl. u nekompletních porostů uzavřít ochranu aplikací půdních herbicidů (chloridazone, lenacil). Naopak existují porosty s nezvládnutými merlíky a laskavci z 1. či 2. aplikace – NEČEKEJTE a zasáhněte (posilování v 3. aplikaci metamitronem či chloridazonem je určitě na místě).

MŠICE A VIROVÉ ŽLOUTENKY

Stále jsou aktuální mšice, v červnu reálně může porosty ohrožovat mšice broskvoňová.
Mšice maková (Aphis fabae Scop.) je stále aktuální. Mšice broskvoňová (Myzus persicae Sulzer) je velmi efektivním přenašečem viru žloutenky řepy, viru mírného žloutnutí řepy (obr. 1) i virové mozaiky a bude aktuální v cukrovce v červnu. Tato mšice nemá takový sklon  k tvorbě četných kolonií jako mšice maková a je nutné ji spíše hledat jako individuální jedince na rubu starších listů cukrovky. Z hlediska chemické ochrany jsou uplatňovány vedle moření (zvl. imidacloprid) postřiky  organofosfáty, karbamáty či pyretroidy.   
Intenzita výskytu virových žloutenek závisí jednak na početnosti zdrojů infekce (porůstající řepné skrojky, hostitelské plevele) a na intenzitě  a časnosti náletů mšic jako vektorů. Čím časnější infekce tím vyšší ztráty na výnosu cukru. Viry se v porostu šíří ohniskovitě od primárně infikovaných rostlin a sekundární infekce je možná jak okřídlenými mšicemi (sekundární přelety mšic v rámci porostu řepy) tak bezkřídlými mšicemi, které mohou přecházet mezi rostlinami v zapojeném porostu. Přímá ochrana proti virové infekci zatím není možná, lze jen zabránit šíření virů v porostu a to jak primární tak sekundární infekci. Tato ochrana spočívá v likvidaci mšic jako vektorů. Z hlediska agrotechnického může napomoci časnější setí řepy, tak aby rostliny řepy byly v období hlavního náletu mšic ve fázi, kdy již nejsou citlivé k infekci viry (asi více než 16 pravých listů). Škodlivost  souvisí především s termínem infekce rostlin –  infekce v raných fázích vývoje rostlin může snížit výnos cukru u viru žloutenky řepy o 47 % a u viru mírného žloutnutí řepy až o 29 %.  Při napadení virovými žloutenkami dochází také ke zvýšení podílu melasotvorných látek a tím ke snížení výtěžnosti. Infekce rostlin od druhé poloviny července již obvykle nemají významný vliv na snížení výnosu cukru. Různí autoři uvádějí snížení výnosu v  závislosti na  době trvání viditelných příznaků žloutnutí řepy, např. v Anglii se uvádí za každý týden žloutnutí rostlin ztrátu na výnosu cukru kolem 2,7 %.

AKTUÁLNĚ: Imidacloprid bude ve svých účincích polevovat po 8 týdnech od setí  a proto SLEDUJTE porosty a zasáhněte v případě potřeby. Řepy je citlivá k virovým žloutenkám do fáze asi 16 pravých listů. POZOR i na sekundární přelet mšice makové v červenci !!!

Obr. 1  Virus mírného žloutnutí řepy na cukrovce

POŽERKY na listech cukrovky působené maločlencem čárkovitým (Atomaria linearis)

Na obr. 2 je cukrovka poškozená v srdéčku žírem brouků maločlenců , kterých bylo letos na řepách mořených pouze carbofuranem velké množství. Na obr. 3 je poškozený hypokotyl řepy po žíru brouků, rostlinka se může ulomit.
Porosty mořené imidaclopridem tyto problémy letos NEMAJÍ !!! Na carbofuranem mořených  řepách na 1 rostlině až 5 dospělých brouků.

 Obr. 2  Listy cukrovky poškozené žírem maločlenců

Obr. 3  Hypokotyl cukrovky po nakousnutí maločlencem se zlomí

AKTUALITY  V OCHRANĚ CUKROVKY č. 3
30. červen 2006

Zdravotní stav cukrovky v červnu a červenci

Poruchy ve výživě

V měsíci červnu 2006 díky extrémnímu suchu a vysokým teplotám bylo pozorováno na některých lokalitách zhoršení příjmu dusíku. Dochází k pomalejšímu růstu a zapojování řádků. Příčiny mimo jiné souvisely i s pozdní zaorávkou organické hmoty (hnůj, zelené hnojení) a se vznikem „slamnatých matrací“, které bránily růstu kořenů a vodní kapilaritě. Přitom byla nastartována „pozdní mineralizace“ této organické hmoty a dusík v půdě obsažený je spotřebován k rozkladu organické hmoty. Na obr. 1 je rostlina cukrovky strádající nedostatkem dusíku, rostliny jsou menší s malou listovou plochou, spodní listy mají světle zelenou až žlutou barvu. Je velmi vhodné pomoci takovým rostlinám a porostům listovou aplikací hnojiv obsahujících dusík a to ve dvou až třech aplikacích asi po 7 dnech, tak aby byla kryta aktuální potřeba dusíku. Koncem měsíce června výrazně zapršelo, což velmi pomůže těmto strádajícím porostům.

Obr. 1 Rostlina cukrovky se žloutnoucími spodními listy trpící akutním nedostatkem N

Žír housenek můr na cukrovce

Znovu bylo pozorováno na řadě porostů „okénkování“ listů působené žírem housenek můr (obr. 2). Jedná se o 1. generaci, v minulosti byly zjištěny můra zelná, můra kapustová a můra gama. Mnohem škodlivější může být 2. generace. O její aktivitě a škodlivosti budeme dle možností informovat. Časově lze odhadnout žír housenek druhé generace na přelom měsíců července a srpna. V případě narůstajícího žíru a velkého náletu motýlů je nutné ošetření porostů insekticidy!!!

Obr. 2 Okénkování listů cukrovky po žíru housenek můr

Červenec – měsíc monitoringu rizománie

Díky řadě velmi kvalitních odrůd tolerantních k rizománii, je ochrana proti této viróze dosti dobře řešena. Přesto řada pěstitelů má stále na polích kvalitní odrůdy bez tolerancí. V měsíci červenci lze pozorovat na těchto odrůdách v případě napadení rizománií nespecifické žloutnutí, vadnutí rostlin (obr. 3) a při vytržení rostlin na podélném řezu typickou „vousatost“ drobných kořínků, nádorky po obvodu kořene a nekrotizaci cévních svazků (obr. 4). Tento monitoring je důležitý pro další rozhodování o volbě odrůdy na daný pozemek v budoucnosti.

Obr. 3 Vadnutí rostliny cukrovky po napadení rizománií

Obr. 4 Podélný řez kořenem s typickou vousatostí a nekrotizací cévních svazků

Skvrnatička řepná

V červenci a srpnu probíhá intenzivní sledování a ochrana porostů cukrovky proti skvrnatičce řepné (= cerkosporióza). Důležité je především zjištění 1. výskytu houby v daném pěstitelském regionu. Zatím laboratorně nepotvrzený výskyt či podezření je ze Znojemska (Vlasatice) z posledního červnového týdne 2006. Na obr. 5 jsou typické příznaky skvrn působených houbou Cercospora beticola. Diagnostika prvních výskytů choroby není v polních podmínkách jednoduchá, může dojít k záměně například s bakteriózou - Pseudomonas syringae a jinými druhy (obr. 6). V případě nejasností NÁS KONTAKTUJTE !!!
Strategie spolehlivé ochrany je vyjádřena znalostí:

• tolerance odrůdy
• tlaku choroby (vyjádřena DIK – denní infekčí koeficienty – vhodnost šíření patogena)
• mechanismu účinku a perzistence fungicidů a jejich směsí

V tab. 1 je uveden orientační přehled nejčastěji používaných fungicidů v registrovaných dávkách proti skvrnatičce s orientačním udáním perzistence při středním tlaku choroby.

Tab. 1 Perzistence fungicidů proti skvrnatičce

Obr. 5 Typické skvrny Cercospora beticola

Obr. 6 Větší hnědé skvrny kolem žilnatiny patří bakterióze

Aktuality v ochraně cukrovky č. 4
12.7.2006

První laboratorně potvrzené výskyty cerkosporiózy na cukrovce byly zaznamenány dne 10.7. 2006 v lokalitách:
HNOJICE, okr. OLOMOUC
VLASATICE, okr. BŘECLAV

Věnujte zvýšenou pozornost prvním výskytům choroby ve vašich porostech !!!

Aktuality v ochraně cukrovky č. 5
5. 9. 2006

Sviluška chmelová na cukrovce

Sviluška chmelová na cukrovce je novým škůdcem s nepravidelným výskytem a zatím s nedokonale prozkoumanou škodlivostí. Na přelomu června a srpna v době tropických veder a sucha roku 2006 jsme zaznamenali řadu lokálních žloutnutí cukrovky v nepravidelných pásech od okraje polí dovnitř porostu (obr. 1).

Ve všech námi posuzovaných případech se jednalo o napadení listů cukrovky sviluškou chmelovou (Tetranychus urticae Koch.).
Počátky napadení je projevují žloutnutím mezi listovou žilnatinou (obr. 2 a 3)

a na rubové straně listu jsou patrné pavučinky – list je jakoby „poprášen moukou“ (obr. 4). Dospělec svilušky chmelové je na obr. 5. Jde o polyfágního škůdce, škodícího na  více než 200 druzích rostlin a řadě  polních a zahradních  plodin. Vyskytuje se prakticky ve všech zemích světa.
Příležitostně za suchého a teplého počasí působí škody na cukrovce sáním na listech.

Z hlediska biologie a zařazení patří svilušky  mezi klepítkatce se 4 páry nohou. Mají drobné okrouhlé tělo a dospělci jsou typičtí dvěma skvrnami na zádi. Velikost je 0,4 až 0,5 mm a jsou pozorovatelní pouze pod lupou. Sají na rubu listů a v místech sání pletiva listů postupně žloutnou, červenají až zcela nekrotizují. Může dojít k celkovému odumření listů. Pro lepší pohyblivost na rubu listů si spřádájí jemnou pavučinku. Zimu přežívají jako červené diapauzující formy v chráněných místech v přírodě (zbytky rostlin, půda), ve sklenících.  Na jaře při teplotě 17°C opouštějí zimoviště a kladou vajíčka na spodní stranu listů. Z vajíček se rodí šestinohé larvy, které prodělávají 3 vývojová stádia. Rychlost vývoje je závislá na teplotě, v polních podmínkách mívají svilušky 8-9 generací za rok, zatímco v chráněných prostorách (skleníky) 12-15 generací.  Pro rozvoj svilušek na cukrovce je příznivé suché a teplé počasí. Vzhledem k tomu, že jde o příležitostného škůdce,  není dosud řešena ochrana, například aplikací účinných akaricidů. Škodlivost je však zatím nevýznamná.

Fusarium solani na cukrovce

Již několikerým rokem sledujeme narůstající výskyt hnilob kůlového kořene cukrovky působeného houbami rodu Fusarium. I počátkem července 2006 bylo možné zaznamenat několik případů hniloby a byla identifikována houba Fusarium solani. V porostu bylo zjevné vadnutí rostlin (obr. 6).

Při vytažení rostlin z půdy byla zřetelná hniloba kůlového kořene v různém stupni napadení (obr. 7).

Na nejvíce napadených rostlinách docházelo již k silné sporulaci patogena a tvorbě sporodochií houby (obr. 8).

Ochranná opatření jsou v oblasti agrotechnické – provzdušnění půdy, dobrý vodní režim, neaplikovat nekvalitní organickou hmotu (velmi slamnaté hnoje), nepřehnojovat chlévským hnojem dokonce uvažovat o pěstování cukrovky v druhé trati. Problémem se dále zabýváme a lze konstatovat. že jde o vážný problém v intenzivně řepařících oblastech Evropy i světa (Nizozemí, SRN, Belgie, USA aj.).

Žloutnutí cukrovky jako projev deficience živin

S ohledem na abnormální průběh počasí v době vegetace cukrovky v roce 2006 došlo i v porostech k řadě abnormalit. K jedné z nich patří žloutnutí porostů ve druhé polovině srpna jako dodatečný vizuální projev nevyrovnané výživy cukrovky na řadě polí. S ohledem na sucho a vysoké teploty, zřejmě u řady porostů na nedostatečně vyživených půdách došlo k žloutnutí jako projevu akutní deficience některých prvků. O nedostatku dusíku a jeho vizuálních projevech jsme již informovali dříve. Asi nejvážnější akutní nedostatek byl shledán u bóru, i přesto, že porosty byly bórem hnojeny na list, což v daném případě nebylo zjevně dostatečné. Na obr. 9 je porost cukrovky s téměř plošným žloutnutím, kde byl určen akutní nedostatek bóru. Ten se zpočátku projevuje praskáním pokožky na čepeli listů (obr. 10), posléze žloutnutím listů a na závěr „suchou srdečkovou hnilobou či suchým tlením“ (obr. 11).

Na mnoha dalších porostech bylo pozorováno téměř plošné žloutnutí špiček listů a počáteční nekrotizací. Na základě laboratorních rozborů byla zjištěna počáteční a někde i mírně pokročilá deficience draslíku (obr. 12) a popřípadě i hořčíku (obr. 13).

Ve většině případů zřejmě převažoval vliv nedostatku draslíku.
Z hlediska ochranných opatření není nutné připomínat dokonalé a dostatečné hnojení cukrovky, v případě akutního nedostatku bóru a při pozdní sklizni porostu je mimořádný ještě dodatečný zásah s hnojivem obsahujícím bór i koncem srpna.

Text a foto: Ing. Vít Bittner, DANISCO SEED ČR
                     vit.bittner@seznam.cz
                     tel. 00420 602 411 702

zpět    nahoru    tisk

© Copyright 2002 Danisco Seed